Příběh z křesla kouče. Téma: SEBEVĚDOMÍ

Nevěřím si. Jsem nervózní. Mám nízké sebevědomí. Chci zpátky svou sílu.

Tato a také podobná tvrzení slýchám na koučinkovém křesle často. Kde vznikají tyto emoční programy? A dá se s nimi něco dělat?

Příběh z křesla kouče

Jitka, která se za sebe dlouho nedokázala postavit. Co jí pomohlo?

Přišla za mnou Jitka. Řešila práci. To si myslela Jitka. Ve skutečnosti řešila sama sebe. Vyprávěla mi své trápení. Žila několik let ve vztahu se svým partnerem. Byl to dobře situovaný cizinec, který se usadil v Praze a pracoval na svém businessu. Z prvního manželství měl dvě děti. Jitka se o ně starala, když bylo třeba, došla pro ně do školy, nebo je vodila na kroužky. Měla je ráda.

Protože se Jitka dlouhodobě starala o velký dům a k tomu také zajišťovala vše potřebné pro partnera a jeho děti, na ni samotnou jí moc času nezbývalo. Po letech si ale uvědomila, že by se chtěla začít více rozvíjet a dělat to, co by ji naplňovalo. Do té doby chodila do práce do kanceláře, kde sice byla dobrá atmosféra, ale práce jako taková ji příliš neuspokojovala.

Proto si Jitka našla nový kurz. Byl to kurz bytové architektky. Moc se těšila na všechno, co se vstupem do tohoto kurzu mělo přijít. Píšu mělo, protože se Jitce vyskytnul problém. Když sdílela s přítelem její nadšení z nového nápadu, nesetkala se s jeho radostí. Naopak. Partner ji začal od plánu zrazovat. „Kdo se bude teď starat o děti? Kdo pro ně bude chodit do kroužků, když ty budeš do večera ve škole? A proč bys měla vlastně vůbec něco měnit? Všem nám to, tak jak to bylo doposud, vyhovovalo. Tak proč tobě ne?

Jitka věci viděla trošku jinak. Už delší dobu partnera upozorňovala na to, že bývá často unavená. Že je na povinnosti často sama. Že se cítí osamělá, když on pracuje dlouho do noci, nebo se vrací domů pozdě. Jitka většinou už spala, když její partner přijel z obchodních jednání a služebních cest. Na ty poslední roky jezdil sám bez Jitky. Ta zaopatřovala dům a děti. Partner se tedy rozvíjel a je pravda, že vydělával velký balík peněz. Jitka ale příliš velké výhody z těchto peněz neměla. Po materiální stránce ano, nemohla si stěžovat. Bydleli v prestižní vile na lukrativním místě. Ale uvnitř sama sebe nebyla Jitka šťastná. Nedokázala se radovat už ani z maličkostí. Trápila se tím, že se s partnerem postupně jeden druhému odcizovali a hledala ve svém životě nějaký hlubší smysl. Proto, když ji partner nepodpořil v jejím nápadu začít se rozvíjet a dělat něco, pro co bude zapálená, přišla do poradny.

Jaké emoční programy jsem Jitce našla? Byly to například tyto:

Doma to nezvládám
Partner pro mě nedokázal najít pochopení
Měla bych dělat, co se očekává
V práci nestíhám
Partner na mě tlačí
Nejdřív musím něco dokázat, abych se mohla mít ráda
Mám na sebe málo času
Doma je to psychicky náročné
Partnera omlouvám
Před partnerem se obhajuji
Partner moje rozhodnutí nerespektuje
Komplikuji si život
Nedokážu se postavit sama za sebe

Jitka si tato omezující přesvědčení zapsala do svého podvědomí už v době svého dětství. Základní program zněl: Měla bych být hodná holka. Jitka byla vychovávaná k tomu, aby moc nevyčnívala, ale raději se přizpůsobovala. Říkali jí, že na některé věci nemá – že je nedělá dobře. Proto si Jitka nevěřila. Bylo pro ni jednodušší odevzdat zodpovědnost za svůj život někomu druhému. V jejím případě to byl partner. Ten se o ni skutečně rád staral. Ale Jitka se v tomto vztahovém modelu přestávala rozvíjet. Proto pociťovala únavu. Energie, vášeň a radost neměla Jitce z čeho proudit… V potlačování svého talentu, přirozené touhy po rozšiřování svých schopností i obyčejných dnech, které by pro ni měly tu pravou hodnotu díky naplněnosti a nových, zdravých impulsech. Ty potřebujeme všichni k tomu, abychom se rozvíjeli. V případě, že tomu tak není, ztrácíme svou vnitřní sílu. Proto je zapotřebí vystoupit z komfortní zóny. Udělat ten správný krok vpřed. Co k tomu Jitce pomohlo?

1. Zapracovala na svém sebepoznání. Měla možnost z koučovacího sezení získat zápisy o tom, jaká přesvědčení a tvrzení v sobě „nosí“. Tato tvrzení kouč zapisuje z řeči klienta. Následně s nimi klient pracuje krátkým, mentálním cvičením.

2. Díky mnohým uvědoměním si navýšila svou vlastní sebehodnotu a sebevědomí. Na základě toho dosadila sama sebe na první místo. Samozřejmě, že nesobecky. Ale zato zdravě a asertivně. Přesně tak, aby byla sama v souladu se svými potřebami.

3. Protože si více věřila, její komunikace ztratila punc té „malé ukřivděné holčičky, která potřebuje poradit“. Dokázala vše vykomunikovat s partnerem tak, aby i on sám pochopil její záměry a cíle. Na formě našeho sdílení opravdu záleží.

4. Zapsala se do nového kurzu a získala nové zaměstnání. V rodině si nastavili nová pravidla a do povinností se zapojily děti i partner. Proč? Protože nechtěl o Jitku přijít. Pochopil, že je to úžasná žena.

V posledním bodě se krásně promítlo Jitčino nové nastavení. Když si vážíme sami sebe a známe svou hodnotu, okolí nám to zazrcadlí. Jak by se k nám mohli druzí chovat hezky a s respektem, když to neumíme ani sami se sebou? Až v momentě, kdy si dokážeme dávat dostatečné uznání a ocenění, dostane se nám to i od druhých lidí. A u partnerských vztahů to platí ještě o to více, protože každý partner je pro nás zároveň naším zrcadlem.

Zajímá Tě osobní rozvoj? Přidej se do kurzu Škola koučinku:

https://www.skola-koucinku.cz/kurzy-nazivo/certifikovana-skola-koucinku-rocni/

Komentáře